Volejbaly v tělocvičně

Zimní sezóna je tu a přesunuli jsme herní aktivity z Matulky do tělocvičny. Nevím, jak vy, ale já se, od té doby, co jsme se přestali stresovat výsledky , na volejbal vždycky těším . Na lidi, ale především na "sport". Včera jsem ale příliš nesportoval. Nejprve jsem na popud Lídy rozdělil družstva a sebe jako třináctého jsem odsunul jako střídače pro obě strany. Postup běžný nejenom u nás, ale u všech kolektivních amatérských hráčů různých sportů, pokud je mi známo. Trochu se na mě zapomnělo, až nakonec věčný gentleman Libor (jak jinak) mě pustil při podání na svoje místo. Jinak nic. Po změně stran zaznělo Milanovo "nestřídám nebo nebudu hrát celý set", což má jistě logiku, pokud bychom už byli v přípravě na Depka Cup či něco jiného, jinak na jeho straně sítě byli už jenom tři hosté. Bylo mi docela nepříjemně, rozumějte, stát tam u sloupku a čekat, jestli mi někdo z kamarádů přeci jenom dovolí nastoupit... Raději jsem odešel domů. Přeci jenom si svého času docela cením na postávání v tělocvičně. K něčemu to ale dobré bylo. Cestou v autě jsem uvažoval: Depka si platí pro své členy ze svých peněz (rozuměj i mých) tělocvičnu a já se pak mám doprošovat, zda mě hosté, proti nimž osobně nic nemám, ale nejsem altruista, abych je na úkor svých aktivit a času nechával hrát, pustí milostivě na hřiště? Byl jsem trochu naštvaný, a tak mi vycházela jasná a logická odpověď: jistě že ne. Vím, že některým uvahám se má dopřát čas na klidné zvážení, tak jsem počkal doteď. Ale co byste řekli, názor jsem nezměnil. Jsem si vědom toho, že občas je fajn, když je málo lidí, když přijde někdo doplnit, ale o to nejde. Logika věci je jasná. Klub si pro své členy platí tělocvičnu a hosté by měli doplňovat mezery. Kdo si přivedl hosty, má za ně jistou odpovědnost. U myslivců pokud je málo střeleckých postů, přenechám svůj svému hostu a jenom přihlížím. Já budu od příštího volejbalu střídat jenom členy Depky a to jenom v situaci, kdy jich bude v tělocvičně nejméně dvanáct. Jak už jsem napsal, nejsem altruista a ty dvě hodiny času, který mohu v tělocvičně věnovat hře, mají pro mě větší cenu než punc dobráka. Tak se na mě nezlobte za upřímnost.