SK DEPKA

Ahoj sportovci a vyznavači společenských událostí… Blíží se další významný bod naší dlouholeté sportovně společenské činnosti - 14. ročník Depka cupu ! Věřím, že opět dáme dohromady dvě družstva schopná uspět (= neskončit poslední a předposlední) v nadupané konkurenci! Kdo máte zájem reprezentovat, obratem mi prosím napište (já po konzultaci s vedením sestavím tým A a tým 1). Kdo nemáte zájem reprezentovat, taky mi obratem napište (já po konzultaci s vedením zvolím vhodný tělesný trest nebo projednám vyloučení z klubu). Omluvenky spolu s lékařským potvrzením o neschopnosti zasílejte doktoru naší reprezentace - zvěrolékaři Jiřímu Šimůnkovi ;o) A teď to nejdůležitější: Kdy? 8.11.2008 V kolik? sraz v 9:00 hod (spíš před devátou, kdo chce natáhnout sítě…), předpokládaný konec v 17:00 hod Kde? ZŠ Ke Kateřinkám ( http://www.mapy.cz/#x=133301440@y=135722176@z=14@mm=ZP ) Pokud máte zájem si pak sednout do restaurace, jsou dvě možnosti. Vrátit se do Uhříněvsi (Pivovarská, U Karla, Liďák) nebo z...

Na letošním soustředění jsem, obklopen Koťaty a Bakýnovým dětským klanem , s nadsázkou a v domnění, že jsem vtipný, zmínil možnost založení SK DEPKA Junior tým . S ohledem na pohybové potíže a věkový průměr Depky to nebyla jenom nadsázka, ale přeci jenom… Přes léto potom jsem si všimnul, že na Matulce bývá stejně dětí (i když některé ještě v peřince) jako starých a začal hlodat červíček. Korunu všemu ale nasadil Amos, když donutil Zuzku, aby mu povila Bertíka Měchurku , toho jména myslím prvního. A teď už nám nic jiného nezbývá. Založíme juniorskou odnož Depky, uděláme z nich nerváky a půjdeme na zasloužený odpočinek. Přemýšlejte o tom, nakonec je potřeba natřít buňku, upravit antuku, shrabat listí, postavit plot… Jo a abych nezapomněl: Zuzce i Jirkovi gratulujeme , Bertíka jsme zapili včera , na Depka Cup by letos už mohl přijít? A pokračujte, zase tolik těch dětí do klubu ještě nemáme!

Včera vypuknul poslední volejbal. Nelekejte se, poslední byl jenom pro tuto sezónu na Matulce. Sešlo se nás dost a nemotivovaných, takže jsme vystřihli celé tři sety jakoby se nechumelilo. A opravdu. Nechumelilo se, i když prstíky mrzly a náš pohyb po hřišti byl také řekněme opatrný. Zato ratolesti z Depka Junior týmu se přímo hemžily, občas zmizely v plamenech ohně, který kdosi založil za účelem likvidace ostříhaných větviček ze živého plotu, hned se ale vynořily na opačně straně a pokračovaly se svém hemžení. O tom jsme si my, nahloučení na červené ploše, mohli jenom nechat zdát. Melancholické atmosféře posledního volejbalu trochu odporovalo listí, jež se třepotalo na větvích a odmítalo padnout dolů, pročež se budeme muset alespoň ještě na brigádu sejít znovu. Včera na to ale kromě Luďka nikdo ani nepomyslel. Sbohem, Matulko . Už v pondělí se přesuneme do přívětivého tepla a tlumeného osvětlení tělocvičny, kde si budeme zvykat na míče odražené od stropu, nikdo nebude brodit v potoce...