Super úspěšný triatlon 16.7.2011 Dolní Bukovina

Účastníci: celkem 6 kousků (Bartoň, Mrázek, Hadová, Kunc, Říha, Kubešová E a Kubešová P)

Umístění: Petra - 2. místo mezi ženami

Milan - 3. místo veteráni

Družstvo "Depka" - Luděk, Milan,Petra, Kuba a Edita - 3. místo mezi družstvy

Nováčci nezklamali, všichni pravidelní účastníci si zlepšili čas!

Video ze závodu bohužel chybí - naše skvělá kameramanka Edita tentokrát podlehla atmosféře závodu a sama si to zkusila. Pojala to spíše společensky, o čem svědčí její návštěva občerstvovací stanice v depu před závěrečným během.

"Dobrý den, tady si prý můžu něco vzít? Tak já bych se napila. Ten banán můžu taky?"

Dámy nabízely své zboží (tatranky, jablka, banán, karbošnek, jonťák), s ochotou vietnamských obchodnic. Ptaly se na zážitky. Konverzace se čile rozproudila, až mi bylo líto, že jsem ji musel utnout.

"Hele, jseš na závodě. Tak už se přestaň vybavovat a koukej mazat!"

Brala to jako křivdu - prý co ji okřikuji. Pak už jsem Editu viděl až při doběhu. Její závěrečný finiš, kdy těsně prohrála s jedním opozdilcem, strhnul publikum v cíli k hlasitým ovacím. Takhle rychle běžet jsem ji ještě neviděl.

To Jitka již věděla do čeho jde. Přihlásila se s předstihem a ještě přemluvila podpůrný tým - bráchu. V loni tu byla i maminka a jejímu fantastickému povzbuzování by se přiučil nejeden fotbalový fanda. Po doběhu Jíťa nevěřícně kroutila hlavou. "Zrovna jsem se vrátila ze Slovenska, jeli jsme tam Hron. Navíc jsem přibrala. A stejně mám čas lepší. No to mi vysvětli!"

Kuba: "Z vody jsem vylézal úplně poslední . Jak jsem sednul na kolo, nějak jsem zazmatkoval a na první křižovatce odbočil na nesprávnou stranu. Naštěstí jsem si toho všimnul rychle."

"A co běžecký úsek?" zpovídám ho. "Jo, to už bylo lepší - v kopci jsem předešel Jitku"!

Ono to vůbec bylo fajn, jak jsme se na trati různě potkávali. Petra hlásila, jak jí při plavání někdo plácal po nohách - a ona to byla Jitka. Já jsem si po výlezu z vody kývl na pozdrav s Michalem. Ten se pak se potkal na kole s Luďkem.

"V dlouhém stoupání jsem se na něj dotáhnul" vykládá Luděk "ale s kopce pustil tu svou celoodpruženku tak, že jsem neměl šanci. Chytil jsem ho až na rovině před depem".

Je zajímavé, že zhruba ve stejných místech - na konci sjezdu - jsem já dorazil Petru. Rezaté vlasy pod přilbou se nedaly splést. "Jedu, Kubeško" zakřičel jsem při předjíždění . a z posledních sil rozjel zbytek rovinatých kilometrů. Zahákla se za mě nejen ona, ale ještě další příživník. V depu se pak zdržela minimálně a utekla mi, potvora. Asi jsem to s tím převlíkáním přehnal (čisté ponožky, triko i čelenka). Ale slušelo mi to!

Mimochodem - cyklistická jízda v háku je zde povolena. Na rozdíl od tradičního triatlonu se zde lidé různě spojují do skupinek, některá družstva to pojala jako cyklistickou časovku. Na toto téma jsem po závodě vyslechl diskusi dvou elitních závodníků. "Hele, víš jak jsem ti loni povídal o tom mladým klukovi na kole? Tak letos ho znovu odtáhnul táta". No proč ne, pokud to nebylo za autem...

Myslím, že na této trati nemá hák větší efekt. Něco jiného by to bylo na rovině, ale zde máme dlouhý krpál a pak sjezd, takže jediné plus které vidím, je pomoc při opravě, když někdo ze skupiny píchne. A že jich nebylo málo! Zvláště těch se silničními speciály. Někteří spravovali, jiní rezignovaně nesli kolo na rameni. Byli i zoufalci, co to dojeli na zrasovaném ráfku.

Dobře jim tak. Já jim dám, vytahovat se na naše letité, omlácené provozky.

100% férové asi nebylo ani plavání, ale tam jel aspoň každý za sebe. Teda jel - spíše šel. Málo vody. To se projevovalo následovně. Plavu si pěkně svůj úžasně stylový kraul s nádechem na každé druhé tempo, když si všimnu postavy, čnící z vody vlevo ode mne. OK. Zaberu a zrychlím. Po 4 tempech se opět nadechuji vlevo - opět tam ční postava. Když se to stane potřetí, ruším kraul, nasazuji čubičku a zjišťuji, že se mi ten habán vzdaluje. Broděním. Občas si poskočí. To přece není fér J

Plavání by se, s trochou nadsázky, dalo shrnout do jedné věty: Bořil jsem se do šlápot předchozích plavců.

Bahno jsme si ve vlasech, na zádech a za plavkami donesli až do cíle.

V cíli pak medaile, guláš a pivko. Sladká tečka na náměstí v Mnichovo Hradišti.

Začínám se těšit na příští rok.

http://www.skhop.cz/galerie/galery.php?str=foto11