16. ročník Depka cupu

Podmračené ráno, vichr ohýbá mé hřebíky na hlavě na zastávce Opatov. Ranní telefon v půl deváté mě dostává do reality. Martin Otto se ptá, zda se dnes Depka cup koná? Nechápu otázku a pochopím až při příchodu k tělocvičně - Martin je u tělocvičny o hodinu dřív. Lída z dáli volá, paní Drápalíková ještě neotevřela… Telefon mi zvedá na 9 zazvonění: "Nooo? Jo, už tam jdu, všechno v pohodě, že jo, však my se vždycky domluvíme…"

Při nástupu chybí pohár, dorazí až v průběhu turnaje, pozitivní je, že na chodbě voní 5 různých druhů buchet! Je jasné, že letošní ročník bude úspěšný. Upozorňuji hlavně na pravidlo, že nejsou rozhodčí, protože hrají všichni furt bez přestávky a za celou dobu se vlastně nezastavíme! Z davu se ozývají ojedinělé připomínky a nesouhlasné poznámky - hlavně od střízlivějícího Dana (v pátek byl na Strašíně) - kdy si stihne dát pivo?! Před prvním zápasem ordinuji taktiku. Je třeba se soustředit na jediný zápas se Zběsilou švestkou, který by měl rozhodnout o umístění na 3. příčce ve skupině, která zajišťovala relativně výhodnějšího soupeře do play off. Na první dvě příčky jsme v první fázi turnaje nepomýšleli. V prvním zápase ve skupině proti Papilonu tedy šlo o rozehrání a šetření sil na další maratón zápasů. I toto rozpoložení pravděpodobně způsobilo, že pocity hráčů z prvního zápasu byly pozitivní a s mírným optimismem jsme si dělali zálusk na další soupeře. Zisk 18 a 19 bodů byla zásluha především precizní hry v poli, ve které jsme dle mého názoru Papilon přehráli. Bohužel pokulhávala hra na síti a útok. Ve druhém zápase jsme pokračovali ve stejném duchu a v prvním setu Albertov mírně zaskočili. Bohužel ve druhém setu se Albertov dostal do svého tempa a naše psychika začala mírně upadat. Rozdíl 14 bodů ve druhém setu byl logickým vyústěním. Již v této chvíli jsem v našem družstvu začal pociťovat mírnou rezignaci a lehkou apatii - prostě jsme v určitých okamžicích po kurtu chodili jako spící panny a v turnaji nebylo výjimkou, že nám protivník uštědřil 7 bodovou šňůru. Rozhodující zápas ve skupině o konečné 3. místo se mírně zkomplikoval ještě před jeho začátkem. Zběsilá švestka překvapivě potrápila jak Albertov, tak Papilon a do našeho zápasu vstupovala se dvěma body na svém kontě. Mohlo nás zachránit pouze vysoké vítězství a víra v lepší skóre…což bylo ale značně nepravděpodobné. Prohra ve dvou setech 22:25, 19:25 a předvedená hra nás lehce rozložila a v tomto okamžiku jsme byli psychicky na dně. Došlo také k lehké výměně názorů o nominaci na zápas - myslím, že se ale vše vyřešilo a do rozhodujícího zápasu o postup do finále jsme nastoupili proti nejlepšímu týmu základní skupiny, proti Albertovu. Po prvním prohraném setu nezbývalo než vymáčknout ušetřené zbytky sil a do druhého setu jít bez bázně a hany. Téměř celý set jsme byli v mírném vedení a zbývaly cca 4 míče k vítězství v setu, čímž bychom si vynutili tiebreak. Ale dnes nám bohužel nebylo dáno - psychika týmu nebyla nastavena na vítěznou vlnu a já z týmu necítil sebevědomí. Zjednodušeně by se dalo říct, že jsme nechtěli vyhrát. Poslední zápas o třetí příčku byl poznamenán předchozími neúspěchy a po prvním lehce prohraném setu - opět se příčinou prohry stala několika bodová série soupeře v kuse - jsme svedli na závěr tuhý boj alespoň o jeden čestný úspěch. Za stavu 24:21 pro nás se zdálo, že se podaří štěstěnu převážit na naší stranu, avšak i já v nitru duše cítil, že se to ještě může zvrtnout… Výsledný poměr bodů 32:30 pro soupeře je výmluvný!

Celkový dojem z turnaje nebyl zase až tak katastrofální, měli jsme opravdu vydařené úseky hry a především hra v poli byla na velmi dobré úrovni - dal bych známku chvalitebně. Útok byl pravděpodobně největší slabina a byl příčinou naší prohry. Nikdo z nás nedokázal míč pravidelněji položit na zem - známka dostatečná. Samozřejmě se na útoku podepsal také špatný příjem při podání soupeře a z toho plynoucí špatná náhra - slabší trojka. Psychika? Touha po vítězství, atmosféra v týmu? Těsně jsme unikli nedostatečné.

Co s tím? Nejde o souhru, ale především kvalitu úderů a také dost haprovalo postavení v poli.

Na závěr pozitivní informace: Odnesli jsme si výborná umístění ze soutěže o Nejlepší buchtu - Lída dvě láhve šampaňského, Tereza Volfová a Hanka Šašková po jedné. Ale vítězství opět mimo Depku - Gábina Baštová z Papilonu i zde dokázala o krůček zvítězit.

Nevěšme však hlavy, na rekreační úroveň naše hra postačuje…

Jirka Amos.